Obec Nedvězí se nachází v jihozápadní části okresu Svitavy, v mírně členitém terénu krajinného charakteru. Obec obklopují čtyři kopce: Navrátilův kopec (737 m n m.), Librův kopec (722 m n m.), Jírův kopec (729 m n m.) a Kuklův kopec (698 m n m.). První písemná zpráva o obci pochází z roku 1557. Dějiny obce jsou spojeny s dějinami pernštejnského panství, přičemž od 16. stol. patřila obec ke kunštátské vrchnosti. Stejně jako okolní vesnice, má Nedvězí gotický základ a řada dřevěných roubených staveb má svůj původ v tzv. "franckých dvorcích", které přinesla do našich zemí kolonizace ve 13. a 14. stol. V období první průmyslové revoluce v 19. stol. zde vzniklo několik tíren lnu, rozšířilo se domácí tkalcovství a mnoho dalších řemesel.
Držiteli tohoto gruntu byla rodina Librova (prvním doloženým členem rodiny byl Martin Libra z roku 1552). Když v letech 1895 bydlela v Bystrém spisovatelka Teréza Nováková a docházela do Nedvězího, vzala si námět k sepsání románu "Na Librově gruntě" z tohoto gruntu a Librovy rodiny. Děj však zasadila do období, kdy už Librovi z Nedvězího odešli, a to někam k Vysokému Mýtu. Od Librů koupil grunt počátkem 19. století Ignác Puchar z Trhonic, který ho roku 1844 prodal Janu Gregorovi. Na konci 19. století byla část budovy proměněna na hospodu (šenkovnu), taneční sál, tírnu na len. Hrálo se zde i ochotnické divadlo. Budova statku v roce 1905 vyhořela, byla pak přestavěna do dnešní podoby. K další změně ve vlastnictví Librova gruntu došlo roku 1957, rodina Gregorových byla označena za kulaky, museli se ze statku odstěhovat, budovu pak využívalo do roku 1974 místní JZD. Statek tehdy od Místního národního výboru v Nedvězí odkoupili manželé Macíkovi a po smrti prof. MUDr. Ivo Macíka je v současnosti Librův grunt v majetku jeho manželky a dvou dcer.
Spisovatelka Teréza Nováková se po svatbě roku 1876 přestěhovala se svým manželem z Prahy do Litomyšle a jeho okolí. V té době dobře poznala okolí Bystrého, včetně vesničky Nedvězí. Zde sbírala podklady pro svůj román Na Librově gruntě. Dílo dokončila až po svém návratu do Prahy. Nováková znala i německý název dnešního Nedvězí - Ewitz, patrně proto se Nedvězí v knize jmenuje Jevice. Děj románu o osudech smyšlené postavy bohatého sedláka Jobka Libry a jeho vztahu k milované Albince Hanusové zasadila do období kolem roku 1848. Nováková musela znát prostředí "Librova gruntu" dobře, při popisu stavení i zvyklosti obyvatel vycházela z reálného stavu.
V roce 1969 se zde natáčel film Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci (Librův grunt představoval ve filmu dům pijáckého sedláka Zášinky, kterého hrál Waldemar Matuška), v roce 1996 pak pokračování tohoto filmu s názvem Návrat ztraceného ráje. Točily se zde i scény ze seriálu Četnické humoresky režiséra Antonína Moskalyka.
Zdroje:
https://nedvezi.e-vysocina.cz/
https://mikroregion.policka.org/?main=2&obecid=8
https://bystre.unas.cz/?q=cs/book/print/1
https://is.muni.cz/th/12139/ff_m/Libruv_grunt.doc?lang=en
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/308295350520001-pribehy-domu/
